Umělá INTELIGENCE všude kolem nás

Umělá inteligence na nás v poslední době „útočí“ ze všech stran. Nejčastěji o ní slyšíme ve spojení s firmami, jako jsou Google, Apple, Nvidia nebo Huawei, ale co si pod tímto označením můžete představit a kde mohou být takové technologie prospěšné, si zkusíme nastínit na následujících řádcích.



Umělá inteligence (v angličtině artifi cial intelligence či AI) je počítačový vědní obor, který se zabývá technologiemi a stroji schopnými vlastního inteligentního chování, rozhodování a učení se. K výzkumu a vývoji umělé inteligence lze přistupovat z několika směrů, často protichůdných. Mezi hlavní cíle, kterých se snaží výzkumníci dosáhnout, je co největší přiblížení se obecné (lidské) inteligenci. K dílčím cílům patří snaha o dosažení schopností, jako jsou samostatné uvažováním a učení se, zpracování informací, komunikace (přirozeným jazykem), vnímání svého okolí, pohyb nebo manipulace s předměty. To vše za pouze za pomoci pokročilých hardwarových a softwarových řešení a nástrojů, zjednodušeně řečeno, za pomoci počítačů. V praxi se můžeme setkat s více formami umělé inteligence, zde si pro zjednodušení přiblížíme dvě pravděpodobně nejznámější.


Strojové učení

Jednou z oblastí umělé inteligence je strojové učení. Tato disciplína se zabývá technikami, které umožňují počítačovým systémům „učit se“, tedy vyvíjet se a přizpůsobovat svou činnost na základě dostupných informací, okolního prostředí apod. Mezi typické využití patří například rozpoznávání řeči a psaného textu.

Neuronové sítě

Jako další oblast umělé inteligence můžeme zmínit tzv. neuronové sítě. U tohoto výpočetních modelu se za vzor využívají reálné biologické struktury. V IT se tento model využívá pro paralelní zpracování dat a v oblastech, kde jsou vyžadovány exaktní výsledky. Do koncových zařízení se může umělá inteligence dostat různými způsoby, někteří výrobci se vydali cestou specializovaných čipů umístěných uvnitř přístrojů, jiní jdou cestou cloudu, kdy jsou potřebné nástroje umístěny na vzdálených serverech a spoléhají na neustálé připojení k internetu.

Uplatnění

Vybaveni potřebnými teoretickými základy můžeme přejít k reálnému využití umělé inteligence, které je stále širší a zajímavější. Dobré je, že pro příklady nemusíme chodit daleko. Nejméně jednoho takového zástupce má totiž již řada z nás každodenně po ruce. Stále více mobilních telefonů (a samozřejmě i tabletů, počítačů a dalších zařízení) totiž disponuje určitým typem vestavěného asistenta či asistentky. Řeč je o Apple Siri, Google Alexa, Microsoft Cortana, Samsung Bixby a mnoha dalších. Stále populárnější jsou i tzv. chytré reproduktory, které kromě přehrávání hudby zvládají i řadu dalších činností. Ovládají se hlasem, naslouchají svým uživatelům a pomáhají jim s různými činnostmi od poslechu hudby přes napsání zprávy až po objednání nákupu, ohlášení předpovědi počasí nebo upozornění na blížící se schůzku. Výrobci smartphonů si umělou inteligenci oblíbili také v oblasti fotografování. Například Huawei ve svých novinkách využívá čip se specializovanou procesorovou jednotkou pro neurální sítě. Zde se AI uplatní například při automatickém rozpoznání scény v reálném čase, na jehož základě telefon automaticky vybere nejvhodnější nastavení. Umělou inteligenci využívá například i portrétní režim v nových modelech Apple iPhone.

Konica Minolta umělou inteligenci využívá pro automatické zpracování dokumentů, jejich rozpoznání a roztřídění již během skenování. Po automatickém rozpoznání obsahu dokumentu pak dojde rovnou k zahájení navazujících procesů. Neméně důležitou roli hraje a bude hrát umělá inteligence také v oblasti (kybernetické) bezpečnosti. Výrobci zde využívají technologie včetně neuronových sítí a strojového učení, aby mohly držet krok s neustále se vyvíjejícími digitálními hrozbami a reagovat na ně ještě před tím, než napáchají reálné škody. Umělá inteligence se využívá také u nové generace automatických počítačových sítí, kde redukuje množství potřebných zásahů ze strany člověka, který se může věnovat důležitějším a kreativnějším činnostech.
Různé formy umělé inteligence tvoří i základ autonomních vozidel, což je další z oborů, který se řítí vpřed raketovým tempem. Mezi průkopníky patří Tesla, následují ale stovky dalších, a to včetně nejznámějších „tradičních“ automobilek. V současnosti je provoz autonomních vozidel výrazně legislativně omezován, takže se reálně setkáváme spíše s různými asistenty pro zvýšení pohodlí a bezpečnosti. Dalším úzce souvisejícími tématy, do kterých se zde však nebudeme podrobněji pouštět, jsou například robotizace průmyslu nebo otázka umělé inteligence a budoucího trhu práce.

Pro lepší zítřky

Umělá inteligence je živý a rychle se vyvíjející obor a co platí dnes, nemusí platit zítra. Jisté však je, že při jejím správném uchopení a využití je schopna napomoci nejen při absolvování našich každodenních radostí a starostí, ale uplatní se i při řešení seriózních otázek na poli bezpečnosti, bankovnictví, zdravotnictví nebo třeba vědy a výzkumu.
Navzdory obrovským přínosům, které nám může umělá inteligence přinášet, je však potřeba dávat velký pozor také na potenciální zneužití těchto technologií, protože stejně tak, jako mohou přinést mnoho dobrého, mohou napáchat i nedozírné škody.

Autor: František Doupal, zdroj: www.rmol.cz